Teplotní rekordy ukazují dlouhodobý trend
Rok 2024 byl celosvětově nejteplejší v historii měření. Také v Česku šlo o nejteplejší rok od roku 1961, kdy začalo celostátní sledování teplot. Průměrná teplota u nás dosáhla 10,3 °C, tedy o 2 °C více než dlouhodobý průměr za období 1991 až 2020. V červnu 2026 navíc ČHMÚ naměřil v Doksanech 41,9 °C, nové absolutní maximum pro území Česka.
Firmy by proto měly v období horka a sucha sledovat zejména:
- přehřátí technologií, rozvaděčů, serverů nebo chladicích zařízení;
- poškození či znehodnocení zásob citlivých na teplotu;
- zvýšení energetické náročnosti chlazení;
- omezení provozu závislého na vodě;
- zdravotní a bezpečnostní zátěž zaměstnanců;
- narušení dodávek, dopravy nebo energetické infrastruktury;
- riziko škod na životním prostředí při požáru nebo úniku závadných látek.
Provoz se může zastavit, i když technologie fungují
Voda není v řadě podniků jen surovinou. Je nezbytná také pro chlazení, čištění, sanitaci, mytí nebo jiné technologické procesy. Týká se to například potravinářství, prádelen, myček, zemědělských provozů či výroby využívající procesní vodu.
Po vyhlášení stavu nedostatku vody mohou krajské nebo ústřední komise pro sucho dočasně upravit, omezit nebo zakázat povolené odběry a další nakládání s vodami. Nejde o automatický následek každého suchého období, pro provozy výrazně závislé na vodě však představuje reálný scénář. Firma může mít funkční stroje, zaměstnance i zakázky, ale bez vody potřebné pro výrobu nebo chlazení se její provoz přesto omezí či zastaví.

Podnik by proto měl vědět, které procesy spotřebují nejvíce vody, jak dlouho vydrží při omezeném odběru a které části výroby lze bezpečně odstavit. Důležité je také prověřit dostupnost náhradního zdroje a možnost recyklace části vody v provozu.
Tip na článek: Co v létě nejvíc ohrožuje firmy: Bouřky, přehřáté technologie i krádeže
Horko zvyšuje nároky na technologie i chlazení
Vysoké teploty zatěžují výrobní stroje, kompresory, elektrické rozvaděče, servery, baterie i chladicí techniku. Chladicí systémy musí běžet déle a s vyšším výkonem, čímž roste spotřeba energie a jednotlivé technologie se přibližují hranici svých provozních možností. Za běžných podmínek mohou fungovat bez problémů, během veder se však mohou přehřát, automaticky odstavit nebo porouchat.
Rizikové jsou zejména prostory, kde se teplo hromadí, například nedostatečně větrané technické místnosti nebo sklady pod střechou. Firmy by proto měly znát teplotní limity klíčových zařízení, pravidelně servisovat chlazení a ventilaci a nastavit alarmy tak, aby upozornění dorazilo odpovědné osobě i mimo pracovní dobu.
Ohroženy jsou také potraviny, léčiva, kosmetika, chemické látky, barvy, lepidla, elektronika nebo baterie. Poškození nemusí být viditelné. Může dojít ke změně vlastností výrobku, zkrácení jeho životnosti nebo porušení předepsaného skladovacího režimu. Podstatné je proto průběžné měření a zaznamenávání teploty i připravený postup pro případ výpadku chlazení.
Při havárii může být ohroženo i životní prostředí
Vysoké teploty mohou zvýšit zatížení technologií, zatímco sucho může omezit dostupnost vody potřebné pro jejich chlazení nebo provoz. Tím roste riziko poruchy či havárie. Pokud následně dojde k požáru nebo úniku závadných látek, může vedle majetkové škody vzniknout také škoda na životním prostředí.

Při havárii může dojít k úniku olejů, paliv nebo chemických látek do půdy, kanalizace či vodního toku. Významné riziko představuje také kontaminovaná hasební voda. Součástí prevence je ověřit, zda firma dokáže uniklé látky nebo kontaminovanou vodu včas zachytit a zabránit jejich šíření mimo areál.
„Extrémní teploty ukazují, jak úzce spolu souvisejí majetek firmy, technologie a schopnost pokračovat v provozu. Produkt PRÉMIOVÉ Podnikání proto zahrnuje vedle pojištění majetku a přerušení provozu také pojištění odpovědnosti za škody na životním prostředí. Konkrétní rozsah pojistné ochrany však musí vždy odpovídat skutečné činnosti firmy a jejím rizikům,“
říká Radek Baštýř, obchodní ředitel PREMIUM Pojišťovny.
Tip na článek: Integrální franšíza v podnikatelském pojištění: Detail, který při škodě hraje velkou roli
Ne každý výpadek je pojistnou událostí
Pojištění může podle sjednaného rozsahu pomoci se škodou na technologiích či zásobách, s následným přerušením provozu nebo s náklady spojenými se škodou na životním prostředí.
Ne každý dopad vysokých teplot je ale automaticky krytý. Samotné zvýšení nákladů na klimatizaci, pokles výkonu zaměstnanců nebo úřední omezení odběru vody nemusí představovat pojistnou událost. U pojištění přerušení provozu v produktu PRÉMIOVÉ Podnikání je rozhodující, zda omezení činnosti vzniklo v důsledku pojištěné škody na majetku.
„Při sjednávání pojištění proto nestačí řešit jen hodnotu budov, strojů nebo zásob. Důležité je zohlednit také možné ztráty při přerušení provozu a ověřit, za jakých podmínek se na takovou situaci pojištění vztahuje. Ani správně nastavené pojištění však nemůže nahradit prevenci a připravenost firmy na krizové situace. Může na ně ale dobře navázat a zmírnit finanční dopady vzniklé škody,“ doplňuje Radek Baštýř.
Odolnost firmy proto stojí na kombinaci prevence, plánu kontinuity provozu a pojištění nastaveného podle skutečných rizik.